Čtěte nejnovější článek ›
Právní pomoc pro poškozené pacienty a jejich rodiny
Pochybení při léčbě může pacientovi zásadně změnit život. Kdy se z komplikace stává právně relevantní pochybení, jaké odškodnění může poškozený pacient požadovat a jaká práva mají jeho blízcí? Vysvětlujeme základní pravidla i postup při uplatnění nároku.
Pochybení při poskytování zdravotní péče může mít závažné dopady nejen na samotného poškozeného pacienta, ale také na jeho nejbližší. V článku si vysvětlíme, za jakých podmínek může vzniknout právo na odškodnění újmy způsobené pochybením při poskytování zdravotní péče, komu toto právo náleží, kdy mohou mít vlastní nároky také osoby blízké poškozenému pacientovi a jaké nároky lze v jednotlivých případech uplatnit.
Když léčba nepřinese očekávaný výsledek
Moderní medicína dosahuje mimořádných úspěchů, přesto však nelze zaručit, že každá léčba povede k úplnému uzdravení. Ne každý nepříznivý výsledek léčby však automaticky znamená pochybení zdravotnického zařízení nebo jeho personálu. Klíčové je rozlišovat mezi běžnou komplikací, která může nastat i při správně poskytnuté zdravotní péči, a újmou na zdraví v důsledku porušení odborných postupů.
Komplikace představují známé a předvídatelné riziko spojené s určitým výkonem nebo léčbou. Naopak pochybení při poskytování zdravotních služeb zpravidla spočívá v tom, že zdravotnický pracovník nepostupoval v souladu s pravidly péče na náležité odborné úrovni, tedy tzv. lege artis. Samotné označení nepříznivého následku za komplikaci však ještě nevylučuje, že k jejímu vzniku nebo závažnějšímu průběhu přispělo pochybení při poskytování zdravotní péče.
Následky takových pochybení mohou být pro pacienta i jeho rodinu zásadní. Kromě samotného poškození zdraví často vedou také ke ztrátě příjmů, omezení běžného života, zvýšeným nákladům na péči a nezřídka i k psychickým obtížím. Proto je důležité, aby poškození pacienti i jejich blízcí znali svá práva a věděli, jak při jejich ochraně postupovat.
Kdy může vzniknout nárok na odškodnění?
Nárok na odškodnění může vzniknout zejména tehdy, pokud je možné prokázat, že předmětná újma byla způsobena pochybením při poskytování zdravotní péče. Jinými slovy, mezi nesprávným postupem zdravotnického zařízení či zdravotnického pracovníka a vzniklou újmou musí existovat příčinná souvislost. V praxi se lze nejčastěji setkat s několika typovými situacemi, v nichž může poškozenému pacientovi vzniknout právo na náhradu újmy.
Chyby při diagnostice
Jednou z častých příčin sporů ve zdravotnictví jsou diagnostická pochybení. Lékař může nesprávně vyhodnotit příznaky pacienta, opomenout důležitá vyšetření nebo stanovit chybnou diagnózu.
V důsledku opožděné diagnózy pak může dojít k významnému zhoršení zdravotního stavu pacienta nebo ke ztrátě možnosti účinné léčby.
Pochybení může spočívat také v neprovedení určitého vyšetření, které bylo vzhledem ke stavu pacienta medicínsky indikováno. Pokud lze prokázat, že by při správném diagnostickém postupu byla nemoc odhalena včas a ke vzniklé újmě by nedošlo, případně by byla menšího rozsahu, může být dána odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb.
Chyby při léčbě a operačních zákrocích
Další skupinu případů tvoří pochybení při samotné léčbě nebo při operačních zákrocích. Může jít například o nesprávně provedenou operaci, podání nevhodných léčiv nebo zanedbání pooperační péče.
V některých případech se lze setkat s ponecháním cizího předmětu v těle pacienta, poškozením orgánu během operace nebo vznikem infekce v důsledku nedodržení hygienických standardů.
Ne každá pooperační komplikace však zakládá odpovědnost zdravotnického zařízení. Rozhodující je, zda komplikace vznikla navzdory správnému postupu, nebo byla důsledkem pochybení zdravotnického personálu.
Nedostatečné informování pacienta
Právo na informace patří mezi základní práva každého pacienta. Před zahájením léčby musí být pacient v potřebném rozsahu srozumitelně informován o svém zdravotním stavu, navrženém postupu léčby a o jejích přínosech, rizicích a alternativách.
Teprve na základě těchto informací může udělit informovaný souhlas s léčbou. Pokud zdravotnické zařízení poškozeného pacienta řádně nepoučí a současně lze prokázat, že by při znalosti všech podstatných informací zákrok nepodstoupil, může mu vzniknout nárok na odškodnění i tehdy, byl-li výkon po odborné stránce proveden správně.
K této problematice více v článku: Co je informovaný souhlas a proč je tak důležitý
Případy úmrtí a zvlášť závažného poškození zdraví pacienta
Nejzávažnější kategorií jsou případy, kdy pochybení zdravotnického zařízení vede ke zvlášť závažnému poškození zdraví pacienta, nebo dokonce k jeho úmrtí. V těchto situacích mohou vlastní nároky vzniknout také osobám blízkým poškozenému pacientovi.
Při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví mohou mít manžel, rodiče, děti nebo jiné osoby blízké právo také na náhradu vlastních duševních útrap. Vážné poškození zdraví nebo úmrtí člena rodiny totiž zpravidla zasahuje nejen samotného poškozeného pacienta, ale výrazně ovlivňuje i život jeho nejbližších. Právní řád proto pamatuje i na situace, kdy následky pochybení při poskytování zdravotní péče dopadají na rodinu poškozeného, a umožňuje osobám blízkým domáhat se přiměřeného odškodnění za utrpěnou duševní újmu.
Jak poznat, zda se skutečně jednalo o pochybení?
Řada pacientů má po nepříznivém průběhu léčby pocit, že došlo k chybě lékaře. Ne každý negativní výsledek léčby však automaticky znamená porušení odborných standardů.
Zcela zásadní význam má zdravotnická dokumentace. Ta obsahuje informace o zdravotním stavu pacienta, průběhu léčby, provedených vyšetřeních, operačních záznamech i podaných lécích. Každý pacient má právo do své zdravotnické dokumentace nahlížet a pořizovat si její kopie.
Pro posouzení odborné správnosti postupu a příčinné souvislosti bývá v řadě případů zásadní znalecký posudek nebo jiné kvalifikované odborné posouzení. Znalec z příslušného medicínského oboru zejména odborně posuzuje, zda byla zdravotní péče poskytnuta na náležité odborné úrovni a zda vytýkaný postup mohl být příčinou vzniklé újmy.
Mezi nejčastější omyly pacientů patří přesvědčení, že odpovědnost a právo na odškodnění vzniká automaticky vždy, když léčba nevede k očekávanému výsledku. Právní praxe je však ve skutečnosti podstatně složitější a vyžaduje odborné medicínské i právní zhodnocení konkrétního případu.
Jaké odškodnění může poškozený pacient požadovat?
Pokud je odpovědnost poskytovatele zdravotních služeb prokázána, může poškozený pacient požadovat náhradu vzniklé majetkové i nemajetkové újmy.
Náhrada bolestného
Bolestné představuje odškodnění fyzických a psychických útrap spojených s poškozením zdraví, jeho léčením a rehabilitací. Jeho výše se stanovuje podle závažnosti poškození zdraví a intenzity utrpěných bolestí.
Při stanovení výše bolestného jsou určitým způsobem zohledněny operační zákroky, délka a náročnost hospitalizace, komplikace léčby či nutnost dalších zdravotních výkonů.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění
Tento nárok slouží ke kompenzaci dlouhodobých nebo trvalých následků poškození zdraví. Při určení náhrady je podstatný zejména rozsah, v jakém trvalé následky omezují konkrétního poškozeného v jeho pracovním, rodinném, společenském a osobním životě; význam mohou mít i další individuální okolnosti.
Náhrada za ztížení společenského uplatnění
Pokud poškození zdraví vede k pracovní neschopnosti nebo poklesu pracovní schopnosti, může poškozenému pacientovi vznikat právo na náhradu ztráty na výdělku.
Odškodnění může zahrnovat jak ztrátu příjmu po dobu pracovní neschopnosti, tak následný rozdíl mezi původním a současným výdělkem, pokud poškozený již nemůže vykonávat svou původní profesi.
Náklady spojené s péčí a léčbou
Poškozený pacient může požadovat účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost.
Patří sem například doplatky za léky, náklady za rehabilitační pomůcky, dopravu do zdravotnických zařízení, domácí péči nebo náklady na asistenci třetích osob.
Jaká práva mají rodinní příslušníci?
Právní ochrana se nevztahuje pouze na samotného pacienta. Určitá práva mohou uplatňovat také jeho nejbližší.
Právo na náhradu duševních útrap může osobám blízkým vzniknout nejen při úmrtí pacienta, ale také při jeho zvlášť závažném ublížení na zdraví, pokud intenzita zásahu významně ovlivňuje rodinný život rodiny.
Při stanovení výše náhrady se posuzuje zejména skutečná intenzita vztahu s poškozeným pacientem a další individuální okolnosti případu.
Při úmrtí pacienta mohou podle konkrétních okolností vzniknout také nároky na náhradu nákladů pohřbu nebo na výživu pozůstalých. Tyto nároky však nenáleží automaticky všem rodinným příslušníkům.
Postup při vymáhání odškodnění
Úspěch při uplatňování nároků závisí především na správném a včasném postupu.
Shromáždění podkladů
Prvním krokem by mělo být zajištění veškerých dostupných podkladů. Důležité jsou lékařské zprávy, propouštěcí zprávy, výsledky vyšetření, fotografie zachycující zdravotní stav či doklady o vzniklých nákladech. Včasné zajištění dostatečných podkladů může výrazně usnadnit následné posouzení případu a dokazování.
Vyžádání zdravotnické dokumentace
Zdravotnická dokumentace bývá zásadním důkazem při posuzování nároku na odškodnění. Pokud pacient nemá k dispozici všechny lékařské zprávy, výsledky vyšetření či propouštěcí zprávy, lze si kompletní zdravotnickou dokumentaci vyžádat přímo od poskytovatelů zdravotních služeb. Za zákonem stanovených podmínek mají toto právo také další osoby.
Právě detailní rozbor zdravotnické dokumentace odborníkem může pomoci určit správný postup a odhalit odborná pochybení.
Mimosoudní jednání se zdravotnickým zařízením
Část sporů se může podařit vyřešit bez nutnosti zahajovat soudní řízení. Pokud jsou nároky podloženy relevantními důkazy a odborným posouzením, je často možné dosáhnout dohody se zdravotnickým zařízením a jeho pojistitelem.
Mimosoudní řešení bývá zpravidla rychlejší, méně nákladné a psychicky méně zatěžující než soudní spor.
Soudní řízení jako krajní řešení
Není-li možné dosáhnout mimosoudního řešení pochybení zdravotnického zařízení, lze nároky uplatnit žalobou u příslušného soudu. Soudní řízení v medicínských sporech bývají složitá, odborně i procesně náročná.
V některých případech však může bohužel soudní řízení představovat jedinou cestu k dosažení odpovídajícího odškodnění.
Nejčastější překážky a chyby pacientů
Častou chybou je podcenění významu odborného medicínského posouzení věci. Bez kvalitního znaleckého posudku bývá velmi obtížné věc spolehlivě vyhodnotit a následně prokázat pochybení poskytovatele zdravotních služeb.
Řada pacientů rovněž vyhledá právní pomoc až ve chvíli, když již hrozí promlčení a dokazování může být s odstupem času podstatně komplikovanější, protože mohlo dojít ke ztrátě důležitých důkazů. Včasná konzultace s odborníkem může výrazně zvýšit šanci na úspěšné řešení sporu se zdravotnickým zařízením.
Častým problémem bývá rovněž složitost dokazování, například neúplná zdravotnická dokumentace nebo nedostatek dalších důkazů. Poškození pacienti navíc často nemají bez odborné pomoci reálnou možnost správně vyhodnotit, jaké důkazy budou pro úspěšné uplatnění jejich nároků potřebné.
Jak může pomoci advokát specializovaný na medicínské právo?
Medicínské spory vyžadují nejen znalost právních předpisů, ale také schopnost porozumět medicínské problematice a spolupracovat se znalci.
Advokát se zkušeností s medicínskými spory může předběžně posoudit právní stránku případu, identifikovat potřebné důkazy a navrhnout vhodný postup.
Významnou roli může hrát také při zajišťování znaleckých posudků a komunikaci se zdravotnickými zařízeními či pojišťovnami. Při vhodně zvoleném postupu může poškozenému pacientovi pomoci dosáhnout mimosoudního vyřešení sporu.
Spravedlivé odškodnění jako cesta k nápravě následků
Pochybení při poskytování zdravotní péče může zásadním způsobem změnit život pacienta i jeho rodiny. Náhrada újmy sice nemůže odstranit zdravotní následky pochybení, může však alespoň zmírnit jeho ekonomické a osobní dopady na poškozeného pacienta a jeho rodinu.
Poškození pacienti a jejich blízcí by neměli rezignovat na ochranu svých práv pouze proto, že medicínské spory bývají složité. Včasné zajištění dostatečných důkazů, odborné posouzení případu a správně zvolená právní strategie mohou výrazně zvýšit šanci na dosažení odpovídajícího odškodnění.
Odborná právní pomoc přitom často představuje významný faktor úspěchu. Zkušený advokát specializující se na medicínské právo dokáže nejen objektivně posoudit opodstatněnost nároků, ale také efektivně prosazovat práva poškozených pacientů a jejich rodin tak, aby se jim dostalo spravedlivé kompenzace za utrpěnou újmu.
Mgr. Radek Novotný
Specializovaný právník poskytující právní pomoc poškozeným, kteří utrpěli újmu na zdraví při zanedbání lékařské péče. Problematice odškodnění se věnuje od roku 2012. Společník advokátní kanceláře. Člen Kárné komise České advokátní komory. Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy.
