Čtěte nejnovější článek ›
Trestní oznámení při pochybení lékaře: kdy má smysl a co očekávat
Trestní oznámení při pochybení lékaře: kdy má smysl a co očekávat
Pochybení lékaře nebo nemocnice může mít v závažných případech i trestněprávní rozměr. Pokud jste utrpěli vážnou újmu na zdraví nebo jste pozůstalí po zemřelém pacientovi, může být trestní oznámení jedním z prostředků, které český právní řád poškozeným nabízí k řešení situace.
Hned na úvod je nutné zdůraznit, že trestní oznámení není automatickým řešením každého sporu s lékařem nebo nemocnicí. Ne každé medicínské pochybení je totiž trestným činem a trestní řízení bývá odborně i časově velmi náročné. Je proto důležité už na začátku správně vyhodnotit, zda konkrétní případ skutečně patří do trestněprávní roviny a zda takové řešení může vést ke sledovanému cíli.
Co je trestní oznámení při zanedbání zdravotní péče
Trestní oznámení je podání, kterým informujete Policii České republiky nebo státní zastupitelství o podezření ze spáchání trestného činu. V případě zanedbání lékařské péče jde nejčastěji o trestné činy ublížení na zdraví z nedbalosti, těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, popřípadě o usmrcení z nedbalosti.
Lékař jako odborník, který pečuje o pacienta, nese zvýšenou odpovědnost za svůj postup a jeho správnost. U zdravotníků proto trestní odpovědnost nemusí být založena jen na úmyslu, ale může postačovat nedbalost. O nedbalost může jít zejména tehdy, když lékař věděl nebo vzhledem ke svým odborným znalostem vědět měl a mohl, že jeho postup je chybný, a přesto určitým způsobem jednal nebo zanedbal určité nezbytné kroky.
Při posuzování odpovědnosti za zanedbání zdravotní péče je nutné hodnotit postup lékaře z pohledu informací, které měl k dispozici v době, kdy péči poskytoval. Poskytnutou péči nelze hodnotit pouze zpětně, podle toho, jaký je její výsledek. Jinými slovy, hodnotí se, co lékař věděl nebo vědět mohl v době rozhodování o péči, ne až s odstupem času, se znalostí všech dopadů a výsledků péče.
Trestní oznámení tedy primárně neslouží k získání odškodnění, neboť to je především věcí občanského práva. Jde o podnět orgánům činným v trestním řízení, aby prověřily, zda se lékař nebo zdravotnické zařízení nedopustili jednání, které naplňuje znaky trestného činu. Výsledek trestního řízení však může mít pro získání odškodnění zásadní význam.
Pokud zvažujete trestní oznámení, doporučujeme učinit tyto kroky:
- dejte dohromady dostupnou zdravotnickou dokumentaci,
- sepište si časovou osu událostí,
- uschovejte veškeré lékařské zprávy a komunikaci,
- neodkládejte řešení odškodnění kvůli promlčení,
- zvažte konzultaci s advokátem specializovaným na zdravotnické právo.
Kdy má smysl podat trestní oznámení?
Nejprve je třeba zdůraznit, že ne každé pochybení lékaře je automaticky trestným činem. Aby bylo jednání lékaře postižitelné trestním právem, musí být naplněny zákonné podmínky. Klíčová je především závažnost újmy, míra nedbalosti a příčinná souvislost mezi pochybením a vzniklou újmou.
Trestní oznámení přichází v úvahu zejména tehdy, pokud:
- pacient zemřel v důsledku pochybení lékaře nebo zdravotnického zařízení;
- pacient utrpěl těžkou újmu na zdraví, například trvalé poškození orgánu, trvalou invaliditu nebo závažné neurologické poškození;
- pochybení bylo výrazné a zjevné, nikoli jen hraniční odborný spor;
- existuje důvodné podezření, že lékař jednal v hrubém rozporu se standardy lékařské péče, tedy non lege artis.
Pokud se jedná o méně závažnou újmu nebo o odborně sporný případ bez zřejmého pochybení, může být vhodnějším prvním krokem stížnost adresovaná zdravotnickému zařízení, stížnost na Českou lékařskou komoru nebo rovnou mimosoudní uplatnění odškodnění vůči zdravotnickému zařízení. Řešení pochybení lékaře prostřednictvím trestního oznámení je smysluplné tehdy, když závažnost případu odpovídá trestněprávní rovině.
Jak podat trestní oznámení
Trestní oznámení lze podat písemně nebo ústně. Ústní oznámení je možné učinit na jakékoli služebně Policie České republiky nebo na státním zastupitelství, kde bude sepsán protokol. Písemné oznámení lze zaslat poštou nebo datovou schránkou přímo místně příslušnému státnímu zastupitelství nebo policejnímu orgánu. Místní příslušnost se obvykle řídí místem, kde k pochybení došlo, zpravidla tedy sídlem poskytovatele zdravotních služeb.
Z trestního oznámení by mělo být patrné:
- kdo oznámení podává a jaké jsou jeho kontaktní údaje,
- kterého zdravotnického zařízení nebo lékaře se oznámení týká,
- co se stalo, kdy a za jakých okolností,
- v čem konkrétně spatřujete pochybení a jaká újma v jeho důsledku vznikla,
- jaké důkazy tvrzené okolnosti prokazují.
Čím konkrétnější a lépe podložené trestní oznámení je, tím větší je pravděpodobnost, že bude věc řádně prošetřena. Obecné tvrzení, že „lékař pochybil“, bez jakékoli opory v dokumentaci nebo odborném posouzení, zpravidla k zahájení trestního stíhání nepovede.
Trestní oznámení lze podat i bez zastoupení advokátem, přičemž podat jej může každý. V závažnějších případech však bývá vhodné mít právní pomoc již od počátku, zejména pokud je třeba současně řešit i otázku odškodnění vzniklé majetkové a nemajetkové újmy, komunikaci s orgány činnými v trestním řízení a práci se zdravotnickou dokumentací.
Co se děje po podání trestního oznámení
Po podání trestního oznámení policie zpravidla zahájí prověřování, tedy první fázi přípravného řízení. Policie v této fázi prověří, zda je podezření na spáchání trestného činu důvodné, a to zpravidla za pomoci znaleckého posudku z oboru zdravotnictví. Znalec primárně posoudí, zda postup lékaře odpovídal aktuálním poznatkům lékařské vědy, tedy zda byl lege artis.
Současně policie zajišťuje jiné nezbytné důkazy, ať už jde o dokumenty či výpovědi zúčastněných osob. Pokud zjištěné skutečnosti odůvodňují závěr, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala konkrétní osoba, může policejní orgán zahájit trestní stíhání. Tím přípravné řízení přechází do druhé fáze, kterou je vyšetřování.
V opačném případě policie věc odloží. Pokud dojde k odložení věci, existují procesní prostředky, jak se proti takovému postupu bránit. Konkrétní postup je však vhodné volit podle výsledku dosavadního řízení a povahy rozhodnutí.
Trestní řízení bývá časově náročné, především kvůli nutnosti zpracování příslušných znaleckých posudků. Není výjimkou, že samotné prověřování trvá řadu měsíců a celé trestní řízení může v komplikovaných případech trvat i několik let. Je proto důležité mít realistická očekávání a souběžně s trestní cestou nezanedbávat ani uplatnění nároků na odškodnění.
Poškozený má po celou dobu trestního řízení řadu práv. Má právo být zastoupen zmocněncem, nahlížet do spisu, být informován o průběhu řízení, navrhovat důkazy a vyjadřovat se k prováděným důkazům. Tato práva je důležité aktivně využívat.
Znalecký posudek jako klíčový důkaz
Ústředním důkazem v trestním řízení vedeném pro zanedbání lékařské péče je zpravidla znalecký posudek. Znalec z příslušného medicínského oboru posoudí, zda lékař postupoval v souladu se standardy zdravotní péče, nebo zda jednal v rozporu s nimi, tedy non lege artis.
Posuzuje přitom nejen samotné pochybení, ale také příčinnou souvislost, tedy zda právě toto pochybení způsobilo konkrétní újmu na zdraví. Povinností znalce je přitom posuzovat situaci z pohledu lékaře v době, kdy k pochybení mělo dojít, nikoliv pouze z pohledu ex post.
Příčinná souvislost bývá často v praxi jedním z nejspornějších bodů celého dokazování. Nestačí totiž prokázat, že lékař pochybil. Je současně nutné prokázat, že vzniklá újma je přímým důsledkem tohoto pochybení a že by k ní při správném postupu nedošlo.
V rámci trestního řízení je znalec ustanovován orgány činnými v trestním řízení, nejčastěji hned v počáteční fázi, není však výjimkou, že znalecký posudek zadá později i soud.
Vedle znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení si může poškozený na vlastní náklady nechat vypracovat i svůj znalecký posudek. Ten může sloužit jako podklad pro trestní oznámení nebo jako protiargument k posudku ustanoveného znalce.
Práva poškozeného v trestním řízení
Trestní řád přiznává poškozenému pacientovi i pozůstalým po pacientovi celou řadu procesních práv. Ta jsou v praxi často opomíjena, přitom mohou mít zásadní vliv na výsledek řízení i na možnost uplatnit náhradu újmy.
Jako poškozený máte zejména právo:
- být zastoupen zmocněncem,
- nahlížet do trestního spisu a pořizovat si kopie,
- klást otázky vyslýchaným osobám,
- navrhovat provedení důkazů,
- uplatnit nárok na náhradu škody i nemajetkové újmy do trestního řízení, v rámci tzv. adhezního řízení.
Zastoupení zmocněncem od počátku řízení výrazně zvyšuje šanci, že budou vaše zájmy v trestním řízení skutečně hájeny. Pasivní přístup může vést k tomu, že poškozený nebude schopen průběh řízení adekvátně ovlivnit.
Vztah trestního řízení a odškodnění pacienta
Trestní oznámení neslouží primárně k získání finanční náhrady za vzniklou újmu. Pro řešení odškodnění je určeno především civilní řízení. V rámci trestního řízení však může poškozený nárok na odškodnění majetkové a nemajetkové újmy uplatnit. Je však na trestním soudu, zda o uplatněném nároku rozhodne, nebo poškozeného odkáže do civilního řízení.
Výsledek trestního řízení však může mít pro případné následné vymáhání odškodnění zásadní vliv. Pravomocné rozhodnutí v trestním řízení může výrazně posílit pozici poškozeného v civilním řízení, neznamená však automaticky, že bude v plném rozsahu přiznáno i odškodnění. Také znalecké posudky zpracované v rámci trestního řízení mohou sloužit jako klíčový důkaz. A naopak, pokud policie věc odloží, neznamená to automaticky, že nárok na odškodnění není. Trestní a civilní odpovědnost jsou odlišné právní instituty s odlišnými podmínkami.
Trestní oznámení a promlčení nároku na odškodnění
Trestní oznámení lze podat i s časovým odstupem, ale možnost trestního postihu je omezena promlčecí dobou trestní odpovědnosti, která se liší podle závažnosti činu. Pro uplatnění nároku na odškodnění však platí kratší promlčecí lhůty. Obecně jde o tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o újmě a o tom, kdo za ni odpovídá. Jednotlivé nároky odškodnění se přitom mohou promlčovat rozdílně.
Samotné podání trestního oznámení promlčecí lhůty jednotlivých nároků odškodnění automaticky nepřerušuje ani neprodlužuje. Je proto nutné sledovat promlčení nároků na odškodnění samostatně a nenechat se ukolébat tím, že trestní řízení právě probíhá. Popřípadě je třeba nároky na odškodnění majetkové a nemajetkové újmy včas uplatnit do trestního řízení.
V praxi se často stává, že poškození čekají na výsledek trestního řízení a odškodnění začnou řešit až poté. Mezitím však může v některých případech dojít k promlčení nároku na odškodnění. Konkrétní běh promlčecí lhůty je však vždy nutné posoudit individuálně podle povahy nároku a okolností případu. Otázku promlčení proto doporučujeme vždy řešit přednostně a v případě pochybností ji neprodleně konzultovat s advokátem.
Kdy se obrátit na advokáta
Pokud uvažujete o podání trestního oznámení za zanedbání lékařské péče, je vhodné jednotlivé kroky konzultovat s advokátem, který se specializuje na zdravotnické právo. Zkušený právník vám pomůže posoudit, zda může předmětné pochybení dosahovat trestněprávní závažnosti, pomůže s formulací trestního oznámení, zajistí zastoupení v trestním řízení a současně pomůže se správným uplatněním nároků na odškodnění.
Je třeba mít na paměti, že každý případ je jiný. Závisí na konkrétním pochybení, na rozsahu vzniklé újmy a na dostupné dokumentaci a důkazech. Čím dříve začnete případ řešit, tím snáze lze zvolit správný postup a předejít situaci, kdy se něco promlčí nebo kdy důkazy přestanou být dostupné. Zdravotnická dokumentace může být neúplná, svědci si postupem času hůře pamatují a odborné posouzení věci může být po určitém čase složitější.
Naše advokátní kancelář se dlouhodobě zaměřuje na případy zanedbání lékařské péče a poškozeným pacientům i pozůstalým po zemřelých pacientech poskytuje právní pomoc po celé České republice. Kontaktujte nás a domluvte si nezávaznou konzultaci vašeho případu.
Mgr. Radek Novotný
Specializovaný právník poskytující právní pomoc poškozeným, kteří utrpěli újmu na zdraví při zanedbání lékařské péče. Problematice odškodnění se věnuje od roku 2012. Společník advokátní kanceláře. Člen Kárné komise České advokátní komory. Absolvent právnické fakulty Univerzity Karlovy.
