Čtěte nejnovější článek ›
Co je informovaný souhlas a proč je tak důležitý
Informovaný souhlas není jen formalita ani papír, který vám dají podepsat pět minut před zákrokem, ale proces srozumitelné komunikace mezi lékařem a pacientem, jehož výsledkem je svobodné rozhodnutí pacienta, zda léčbu podstoupí, či nikoli.
Podstatou je, že pacient musí vědět a rozumět, co se má stát, proč právě nyní, jaká jsou rizika, jaké existují alternativy včetně odložení či nepodstoupení výkonu a jaké mohou být důsledky v případě odmítnutí léčby. U závažnějších zákroků se obvykle pořizuje i písemný souhlas, avšak klíčový je stále obsah rozhovoru mezi lékařem a pacientem.
Základním právním předpisem upravujícím problematiku informovaného souhlasu je zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který v ustanovení § 28 odst. 1 stanovuje, že: „Zdravotní službu lze poskytnout pouze s předchozím svobodným a informovaným souhlasem pacienta.“ Toto ustanovení je projevem pokroku a posunu k modernímu zdravotnictví. Zdravotnictví se spolu se svou právní úpravou transformovalo z paternistického modelu, který bral pacienta spíše jako objekt léčby na model partnerský, kdy pacient je při léčbě rovnocenným partnerem lékaře.
Kdy je informovaný souhlas neplatný?
Mezi základní znaky informovaného souhlasu patří:
- dobrovolnost jednání – respektive související svobodná a vážná vůle pacienta,
- kompetence či kapacita – v právní rovině způsobilost pacienta k právnímu jednání,
- poučení pacienta – jeho srozumitelnost a určitost,
- a v neposlední řadě plné porozumění pacienta poskytovaným informacím.
V praxi se neplatnost informovaného souhlasu může schovávat v detailech: pacient podepsal informovaný souhlas, ale ve skutečnosti nerozuměl tomu, co podepsal, nedostal prostor na doplňující dotazy nebo byl třeba (mimo akutní situaci) vystaven zbytečnému tlaku a stresu.
| Platný souhlas | Neplatný souhlas |
| Pacient rozumí, co podstupuje, proč a s jakými riziky, přičemž se rozhoduje v klidu. | Podpis ve spěchu, v bolestech či pod léky bez reálného vysvětlení. |
| Je dán prostor na otázky a rozmyšlenou. | „Tady to podepište“ – pacient je postaven před hotovou věc. |
| Existují záznamy o poučení i rozhovoru. | Pouze formálně podepsaný formulář bez odpovídajícího rozhovoru s lékařem. |
| Souhlas dává oprávněná osoba. | Souhlas podepsal, kdo neměl (např. nezletilý sám). |
Výjimky – existují, ale jsou přísné
Bez informovaného souhlasu lze postupovat jen tehdy, když existuje bezprostřední ohrožení života pacienta nebo hrozí vážné poškození jeho zdraví a výkon nesnese odkladu. Ani při akutních stavech však lékaři nemají „volné ruce“ a jakmile to okolnosti dovolí, jsou povinni informovat zákonného zástupce nebo blízké osoby a následně, pokud je to možné i samotného pacienta.
Pacient má současně právo výslovně projevit vůli, že určité informace znát nechce. Tento jeho postoj se zaznamená do zdravotnické dokumentace a lékař musí vymezit, čeho konkrétně se to týká. Ve výjimečných situacích je možné poskytnutí informací dočasně odložit, pokud by jejich okamžité sdělení pacienta zjevně a vážně poškodilo. Jakmile toto riziko pomine, informace musí být však doplněny.
Současně platí, že již udělený souhlas s poskytováním zdravotní služby může pacient kdykoliv odvolat. Lékař však může pokračovat s poskytováním zdravotní služby, pokud již započal provádět zdravotní výkon, jehož přerušení by mohlo pacientovi způsobit vážné poškození zdraví či ohrožení jeho života. V tomto případě je odvolání souhlasu neúčinné.
Kdy lze postupovat bez informovaného souhlasu?
Zákon o zdravotních službách vedle toho definuje případy, kdy lze pacienta hospitalizovat (a poskytovat mu zdravotní péči) v lékařském zařízení i bez jeho souhlasu. Jedná se o následující situace:
- Pacientovi bylo pravomocným rozhodnutím soudu nařízeno ochranné léčení, izolace, karanténa, nebo je podle trestního řádu nařízeno vyšetření zdravotního stavu.
- Pacient bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje sebe nebo své okolí, jeví známky duševní poruchy nebo je pod vlivem návykové látky (pokud takovou hrozbu pro pacienta nelze odvrátit jinak).
- Jde o neodkladnou péči a pacient není schopen souhlas udělit.
Informovaný souhlas chybí: co z toho plyne?
Chybělo-li poučení pacienta nebo bylo neúplné, nejedná se o platný informovaný souhlas a zásah může být hodnocen jako protiprávní. V případě, že se prokáže, že došlo k zásahu do pacientovy integrity bez platného informovaného souhlasu, je možnost domáhat se náhrady vzniklé újmy.
Výše odškodnění za porušení práva na informovaný souhlas se musí posuzovat vždy individuálně. Závisí na okolnostech případu – intenzitě porušení, na tom, zda by pacient i v případě dostatečného poučení zákrok nepodstoupil apod.
Případy porušení informovaného souhlasu je proto vhodné prodiskutovat s odborníkem na zdravotnické právo, který by měl být schopen vaši situaci zhodnotit a navrhnout optimální postup pro řešení odškodnění.
Čtěte také: Žaloba na nemocnici při pochybení lékařů
Správné řešení při absenci souhlasu
Optimální postup v případech tohoto typu se skládá z několik na sebe navazujících kroků. Základem je získání kompletní zdravotnické dokumentace, kterou si můžete vyžádat u příslušného poskytovatele zdravotních služeb (ideálně písemně, řada poskytovatelů má k tomu na webových stránkách dostupné formuláře). Ze zdravotnické dokumentace zjistíte, co je o poučení, výkonu samotném a komplikacích zapsáno.
Druhým základním krokem je sepsat si co nejdříve vlastní popis situace: co vám bylo řečeno, co jste podepsali, v jakém jste byli stavu a kdo byl přítomen. Z naší zkušenosti bývá tento krok často opomínán a informace tohoto typu člověk snadno časem zapomene.
V případě, že vaše výhrady k postupu zdravotnického zařízení přetrvávají, nabízí se pokusit se o mimosoudní řešení situace. Většinou jde prvotně o sepsání stížnosti a její zaslání příslušnému zdravotnickému zařízení. Mimosoudní řešení má řadu výhod – nehradíte soudní poplatek a nenesete rizika soudního sporu, mimosoudní postup má současně menší nároky na formálnost a přináší možnost rychlejšího a flexibilnějšího postupu.
V případě, že se mimosoudní cestou nedoberete kýženého výsledku, můžete se obrátit na soud. Soudní cesta je však často velice náročná, a to jak časově, tak finančně. Často však bohužel může být v konečném důsledku jedinou možností, jak se domoci spravedlnosti.
Kde se nejčastěji chybuje
Nejčastější potíž spočívá v tom, že se informovaný souhlas zredukuje na formalitu. Pacient sice podepsal formulář, ale ve skutečnosti nedostal dostatečné informace, neměl prostor ptát se, nebo se rozhodoval pod zbytečným tlakem mimo akutní situaci. Kromě formálního porušení práva na informace se takových případech může poté i zpětně hodnotit, zda by při plném a srozumitelném poučení zvolil pacient jiný postup. Na tom může záviset, jaké odškodnění může poškozený pacient požadovat.
Pokud tedy došlo k poškození zdraví pacienta, který neudělil k danému zákroku informovaný souhlas, soudy obvykle posuzují „co by bylo, kdyby“, zda by pacient při plném poučení zvolil jinak. Při hodnocení vychází z dokumentace, svědeckých výpovědí a případně znaleckých posudků. Kvalitní důkazní materiál výrazně posiluje vaše procesní postavení jakožto pacienta.
Nejste si postupem lékařů jistí?
Nemusíte být lékař, právník ani odborník, abyste cítili, že něco neproběhlo správně. Možná vám lékař něco zatajil. Možná vás k podpisu „dotlačil“ ve stresu. Možná vám bylo provedeno něco, co jste nechtěli. V takové situaci máte přinejmenším právo na odpovědi.
Neváhejte se na nás obrátit – váš případ posoudíme a řekneme vám, jaké máte možnosti. Ať už hledáte omluvu, pravdu nebo odškodnění – stojíme na vaší straně.
